Lichtenštejnsko (cestopis) (Liechtenstein)

Zvětšit :::

Název CZ: Lichtenštejnské knížectví Název ENG: Liechtenstein Originální název: Fuerstentum Liechtenstein Hlavní město: Vaduz (5 075 obyv.) Počet obyvatel: 33 480 Rozloha (km2): 160 Hustota osob/km2: 209,25 Umístění: Západní Evropa Sousedi: Rakousko, Švýcarsko Úřední jazyk: němčina Gramotnost: 100 % Náboženství: katolíci (87%), protestanti (7%) Národnostní složení: Lichtenštejnci (70%), Švýcaři (16%), Rakušané (8%), Němci Politický stav: knížectví Členství v mezinárodních organizacích: OSN, EFTA, CE, OBSE Měna: švýcarský frank (CHF) = 100 centimů Časové pásmo: UTC +1, SEČ Mezinárodní zkratka: LIE Doména (internet): .li Předvolba (telefon): 00423 mobil: 004236, 004237 Ekonomika: Infalce a nezaměstnanost kolem 1%, zahr. dluh je nulový, hosp. růst přes 10%. Hlavní odvětví ekonomiky: průmysl HDP (USD): 825 mil. HDP (na 1 obyv. v USD): 25 000 Vodní plocha (km2): 0 Velká města: Schaan, Balzers Moře: nemá Podnebí: mírný pás Úhrn srážek: 1132 mm Roční teploty: -0,3°C (v zimě) až 17,4°C (v létě) Reliéf: celou západní hranici se Švýcarskem tvoří údolí řeky Rýn obklopené horami; jihovýchod tvoří hory, které na jihu přesahují 2500 m; nejvyšší hora Naafkopf (2574 m n. m.) Flora: lesy mírného pásu Fauna: svišť horský, kamzík Využití plochy: lesy (36,5%), orná půda (24%), pastviny (16,5%), ostatní (23%) Zajímavosti (architektura): Zajímavosti (příroda): Popis státu: Historie: Kolem roku 500 n. l. první osídlení germánskými kmeny. V letech 742-814 součást říše Karla Velikého. V roce 1719 se spojila hrabství Vaduz a panství Schellenbergů, která vznikla ve 14. stol., a vytvořila Lichtenštejnské knížectví. To však zůstalo součástí římsko-německé říše. V roce 1806 se země stala součástí Rýnského a později Německého spolku a roku 1866 získala země plnou nezávislost. Od roku 1923 je součástí celní unie se Švýcarskem. Pěstují se brambory a ovoce. Chová se skot. Vývoz: stroje, známky, dentální produkty, hrnčířské produkty. Dovoz: potraviny, stroje, textilní výrobky, dopravní prostředky. Hlavními obchodními partnery jsou hlavně země EU (Německo, Švýcarsko, Rakousko, Itálie) a USA. Liechtenštejsko: Očima cestovatele... Knížectví Liechtenštejsko Liechtenštejsnko je ministát s rozlohou puhých cca 160 km². Nachází se v srdci Evropy mezi Švýcarskem a Rakouskem. Nejvyšší vrchol se nazývá Naafkopf (2574m n.m.). Nejvýznamnějšími řekami knížectví jsou Rýn a Samina Klima je mírné. Liechtenštejsnko čítá přibližně 31000 obyvatel, z toho cca 33% připadají na cizince (především Švýcary, Rakušany a Němce). Úředním jazykem je němčina, obyvatelé ovšem hovoří vlastním dialektem. 87% obyvatel se hlásí ke katolickému a 8% k protestanskému vyznání. Vlastní historie Liechtenštejnska začíná v roce 1719, kdy byla sjednocena dvě hrabství - Vaduz a Schellenberg. Vzniká tak Knížectví Liechtenštejnko. V obou světových válkách si zachovalo svou neutralitu. V roce 1924 vytvořilo se Švýcarskem měnovou, celní a poštovní unii. V roce 1990 přistupuje k OSN. Podle ústavy je dnešní Liechtenštejnsko parlamentární monarchie založená na demokratických základech. Hlava státu je kníže, jehož sídlo je v zámku Liechtenstein vypínajícím se nad hlavním městem knížectví Vaduzem. Liechtenštejnsko, dříve chudá agrární země, patří v současnosti k nejprůmyslovějším a nejbohatším státům světa. K nejvýznamnějším odvětvím průmyslu patrí např. dřevozpracující, nábytkářský, chemicko-farmaceutický, textilní a konzervační průmysl. Tento stát je totiž poměrně chudý na nerostné suroviny. Hlavním důvodem rychlého hospodářského růstu je ovšem liberální daňový systém. Z tohoto důvodu zde mají četné zahraniční firmy své sídlo. Liechtenštejnsko láká turisty především k pěší turistice a zimním sportům. K turisticky nejzajímavějším kulturním cílům patří bezpochyb hlavní město Vaduz. Knížecí zámek nemá turista ovšem možnost navštívit, jelikož v něm trvale pobývá knížecí rodina. Ale i tak nabízí toto nevelké hlavní město návštěvníkům poměrně dostatek kulturních zážitků. Lichtenštejnsko - prohlídka Vaduzu. Kolem 6. hodiny ranní přijíždíme do Vaduzu. Po rozhýbání a posilnění těla se vydáváme s naší průvodkyní Zuzanou na prohlídku super čistého a upravenéhom města. Ihned poznáváme, že se jedná skutečně o vysoce kulturní město - po ulicích a náměstích jsou rozesety sochy a plastiky. Procházíme kolem muzea umění, galerie, obchodu s hodinkami, parlamentu, vedle něhož se právě začala stavět další budova parlamentu. Následně přicházíme ke kostelu, který je ovšem ještě zavřený, takže ho jen obcházíme a vydáváme se příkrou cestou ke knížecímu zámku. Procházíme kolem domů s krásnými zahradami obsahujícími i exotickou květenu (např. bambusy). Se stoupající výškou získáváme krásný výhled na město. Dále procházíme lesem, který obsahuje naučnou stezku s informačními tabulemi o knížectví. Co nás na těchto tabulích překvapilo, bylo to, že text téměř kopíroval učebnici k přípravě na maturitu z němčiny. Takže neustávají naše dohady, jak se mohli tvůrci těchto tabulí dostat k těmto českým skriptům. Za několik desítek minut vystoupáváme až k zámku, jehož štěrkový vjezd právě k dokonalosti dlouhými hráběmi uhrabával místní vrátný s vysílačkou. Po chvíli máme štěstí a přijíždí jakýsi knížecí návštěvník v červeném bouráku. Po obhlédnutí stavby se vydáváme zpět a na náměstí nedaleko stanoviště našeho autobusu máme krátký rozchod. Prohlížíme si zajímavé plastiky, nádherně upravené záhony, šapitó, pod nímž se konají různé kulturní a zábavné akce. Následně se vracíme do autobusu a vyjíždíme. Článek v rámci spolupráce poskytla webová stránka: cestovani.webz.cz/