Zvtit ::: na je nejlidnatj a tet nejvt stt svta, jen ovlivuje svtovou ekonomiku. Nzev CZ: nsk lidov republika Nzev ENG: China Originln nzev: Zhonghua Renmin Gongheguo Hlavn msto: Peking (7 030 000 obyv.) Poet obyvatel: 1 303 658 500 Rozloha (km2): 9 596 960 Hustota osob/km2: 135,4 Umstn: stedn a vchodn Asie Sousedi: Barma (Myanmar), Bhtn, Indie, Kazachstn, KLDR, Kyrgyzstn, Laos, Mongolsko, Nepl, Pkistn, Rusko, Vietnam edn jazyk: ntina Gramotnost: 86 % Nboenstv: nsk lidov nboenstv (20%), buddhist (8%), bez vyznn (60%) Nrodnostn sloen: an (Han) (95%) Politick stav: republika lenstv v mezinrodnch organizacch: OSN, APEC Mna: jan (CNY) = 10 jiao = 100 fen Kurz (K): 1 jan = 2,987 (25. 8. 2005) asov psmo: UTC +8, AWST (Australian Western Standard Time) Mezinrodn zkratka: CHN Domna (internet): .cn Pedvolba (telefon): 0086, mobil: 008613 Ekonomika: Jde o rozvojovou zemi, kter vak jde od zatku novho tiscilet hospodsky obrovsky nahoru. na hbe svtovou ekonomikou, ovlivuje finann trhy. V souasn dob se do ny sthuj vroby mnohch firem a nejen tch nadnrodnch (hlavn kvli velmi levn pracovn sly). Jde o jednoho z nejvtch exportr (5. msto na svt), dky nzkm cenm vrobk tla ke sniovn cen konkurenci po celm svt. Spotebovv nejvce oceli, uhl, ropy (2. msto za USA) aj. nerostnch surovin. Nzk rove inflace, nezamstnanost cca 10%, hospodsk rst kolem 9%, sttn dluh 184 mld. USD (5 ron rozpot R!). Hlavn odvtv ekonomiky: prmysl, zemdlstv HDP (USD): 6 500 mld. HDP (na 1 obyv. v USD): 5 000 Vodn plocha (km2): 270 550 Velk msta: cheng-tu, chung-ching, Fu-ou, Hong-Kong, Charbin, Kanton, Si-an, anghaj (7 920 000 obyv.), Tchien-in (5 795 000 obyv.), Urumi, Hlavn eky: Brahmaputra, Huang He, Jang-c-tiang Moe: Jihonsk moe, Vchodonsk moe, lut moe Podneb: mrn ps, subtropick ps, tropick ps hrn srek: na S a SV 1500-2000 mm; na S a Z cca 750 mm; zpadn Tibet, Tarimsk pnev jen 100 mm Ron teploty: v zim: oblast hl. msta v prmru -4,7 stup, oblast kolem anghaje 3,5 stup, oblast kolem Kantonu 13,5 stup Celsia; extrmn mrazy a -40 stup Celsia (Tibet) v lt: teplotn rozdly jsou men ne v zim; prmrn 22-30 stup Celsia; v Tibetu jsou teploty ni Relif: pevn hornat; na vchod rozshl niny, kter se smrem na zpad zem postupn zvedaj a do vek kolem 7000-8000 m; na severovchod kolem 4000 m; na jihovchod 800-1000 m; na vchod kolem 2000 m Flora: lesy mrnho psu, pout a polopout, subtropy, stepy Fauna: panda velk, gibon, panda erven, jak, takin, himlajsk divok koza, irbis, tygr ussurijsk, karas zlat Vyuit plochy: pastviny (42%), lesy (15%), orn pda (10%), ostatn (33%) Zajmavosti (architektura): Velk nsk ze, Chrm Nebes, Hongkong (mrakodrapy modernho msta), velk mnostv klter Zajmavosti (proda): oblast kuelovitho krasu pobl Li Jang, vpencov kopce (u msta Guilin) Popis sttu: Historie:Archeologick nlezy na dnenm zem ny dokazuj, e byla tato oblast osdlena ji ped 500 tis. lety. Piblin v 1. pol. tiscilet p. n. l. zde vldla prvn dynastie Sia. Po n vldla historicky ji znm dynastie ang. V letech 1000-771 p. n. l. vlda dynastie ou. Vznamnou udlost (jak zemn, tak i celosvtov) bylo zavedeno penz (mince). 771-403 p. n. l. tzv. obdob Jara a podzimu. 403-221 p. n. l. neustl boj o moc. V roce 221 p. n. l. dolo k sjednocen rozttnho zem pod vldou Chin -chuang-tiho. V tomto obdob dolo k vybudovn Velk nsk zdi, vstavb zavodovacho systmu, byly sjednoceny mry a vhy a dolo k reform psma. 206 p. n. l. 220 n. l. vldne dynastie Chan. Je pokldna za jednu z nejmocnjch v cel nsk historii. Za jej vldy dolo k rozkvtu obchodu a kultury a k vynlezu papru. Lta 220-265 jsou oznaovna jako obdob T . na se rozpadla na ti stty. Z Indie se na toto zem roziuje buddhismus. V letech 581-618 vlda dynastie Suej, bhem n dolo k optovnmu sjednocen ny. V letech 618-906 vlda dynastie Tchny, bhem n se na stala nejvznamnjm sttem Asie a ve svt. Dolo k velkmu hospodskmu a kulturnmu rozvoji, vynlezu knihtisku. A tak ke kulturnmu a duchovnmu obohacen dky kontaktm s Japonskem a stty jin a zpadn Asie. 906-960 obdob vldy Pti dynasti. V letech 960-1279 vlda dynastie Sung. Za jej vldy dolo k rozvoji vdy, obchodu, pennho hospodstv. V letech 1279-1368 ovldli celou nu Mongolov a zaloili dynastii Jan. Mongolov byli v druh pol. 14. stol. vyhnni. 1368-1644 vlda dynastie Ming, hlavnm sdlem se stv Peking. Dolo k rozvoji nmonch vprav, stavb lod, vrob porcelnu, ltek a umleckch pedmt, rozvoji lidov kultury. 1644-1911 vlda mandusk dynastie ching. Obnoven moci ny. Podpora vdy a umn. Rozili vliv ny na Tibet, Mongolsko a Zpadn Indii. Rozvoj obchodu s Angli. V letech 1839-42 dolo k tzv. opiov vlce mezi nou a Angli, kter sem dovela opium. na byla poraena a byla nucena postoupit Anglii msto Hongkong. Poslze dolo k dalm opiovm vlkm. 1894-95 probhala prvn japonsko-nsk vlka. Po n si Japonsko zajistilo na n adu privilegi. Na pelomu 19. a 20. stol. narst odpor proti pronikn cizinc, kter perst v protimanduck povstn. Vsledkem bylo vyhlen nsk republiky dne 29.12.1911. V roce 1912 zeloen Kuomintang a o devt let pozdji Komunistick strana ny. V roce 1925 nastala obansk vlka. Od roku 1927 boje mezi Kuomintangem (ankajko) a Komun. stranou ny (Mao Ce-tung). V letech 1934-45 dal japonsko-nsk vlka. Po jejm skonen opt propukly boje mezi Kuomintangem a Komun. stranou ny. Po vtzstv revolunch sil Osvobozeneck armdy Komun. strany ny byla dne 1.10.1949 vyhlena LR. V roce 1950 obsadila LR ostrov Chaj-nan a Tibet. Nov stava schvlena v roce 1954 (zajiovala regionln autonomii, zrovnoprvnn menin, svobodu mylen a svobodu se vyjadovat, aj.). Vedle sttnho vlastnictv existuje stle i soukrom vlastnictv. Roku 1959 potlaeno povstn v Tibetu, 1962 spory s Indi o hranice, 1966-69 kulturn revoluce, 1971 byla LR pijata do OSN, 1976 umr Mao Ce-tung, 1978 podepsna mrov smlouva mezi LR a Japonskem, 1979 potek diplomatickch styk s USA. V letech 1979-89 postupn liberalizace a otevrn se svtu. V roce 1989 dolo k potlaen studentskho demokratickho hnut a zbaven moci reformnho kdla. V 90. letech dolo postupn k dalm hosp. a polit. reformm, co se pozitivn odrazilo v rstu ekonomiky. Reformy vedly tak k rstu korupce a ke zvyovn rozdl mezi bohatmi a chudmi. Na konci 20. stol. dolo k navrcen Hongkongu zpod Britsk nadvldy. na je nejlidnatj a dle rozlohy tet nejvt (po Rusku a Kanad) stt svta. na se len na 23 provinci, 5 autonomnch oblast a 4 magistrty. Obchoduje pevn s USA, Japonskem, Jin Koreou a dle s Taiwanem a Nmeckem. Vvoz: potraviny, textil, hedvb, stroje, rudy a paliva Dovoz: plasty, stroje, elezo, ocel a chemiklie na: Oima cestovatele... na od 26.11.2002 do 13.12.2002 27.11.2002 - Steda Piletli jsme do Pekingu po velkch problmech, kter ovem byly jet na naem zem. Dnes po pistn, kde asov posun je o 7 hodin vce, ne mte nyn vy, jsme v teplot 0 stup celsia vyrazili do centra Pekingu autobusem. S anglitinou to tu jet nemysl vn a tak domluvit se je docela problm. Prvn nae kroky vedly do Zakzanho msta, kde jsme si za patin vysok vstupn prohldli sdlo posledn vldnouc nsk dynastie a mimochodem se zde natel i film Posledn csa. Velice rozlehl stavby v nskm stylu a obrovsk ndvo, davy lidi a zima. Po nkolikahodinov prohldce tohoto obrovskho komplexu jsme se vydali kolem budovy, kde se pravideln sjd vichni pedstavitel komunistick strany ny, hledat hotel, kde bychom mohli sloit nae prokehl tla. Problm byl v tom, e mapa v na chytr broue neodpovdala skutenosti a tak jsme docela dlouho bloudili v ulicch Pekingu (pro pedstavu, Peking m rozlohu jako cel Belgie). Nakonec jsme ubytovn nali a naplnovali si na dal trasu na ztek. 28.11.2002 - tvrtek Nae cesta vedla minibuskem asi 60km daleko a dost vysoko smrem k nsk zdi. Jeliko tato ze m 5000 km, ale je hodn ponien, jsou jen nkter seky, kter stoj za to a zrovna k jednomu takovmu jsme se nechali dovzt. Tato ze vede po hebeni hodn strmch hor, a tak jt po n byl celkem dost sportovn vkon. Po cest ns dokonce nechtla pustit njak babka, e pr si tam vysvaovala ebk a te budou vichni platit a nikoho nepust. Lidi ped nmi to vzdali, ale my mli naplnovn okruh (asi 2 hodiny po zdi a pak hodinu zpt) a tak jsme se nedali odradit a prost jsme babku oblezli. Ze na nkterch mstech byla pln strena a tak se tra podobala msty lezeckm vkonm. Po naem okruhu jsme si pi ekn na autobus dali pivko, kter tady vychz v pepotu na 12K za 640ml a je celkem chutn. Veer jsme sedli na vlak a jeli celou noc na jihovchod do msta Xian. 29.11.2002 - Ptek Dopoledne jsme dorazili do Xianu (trochu rozlman, kdy jsme spali ve vlaku vsed) a mstnm autobusem jsme dojeli, jak p v knize, k jednomu z nejdleitjch archeologickch objevu ve 20.stolet. Pod zem objevili asi 6000 hlinnch vojk lidsk velikosti, hlinn kon a mdn zbran pes 2000 let star. Vykopvky na tchto mstech pod pokrauj, ale i tak na ns mnostv vojk stojcch v adch (a kad je jin i m jin obliej) hodn zapsobilo. Odpoledne jsme opt sedli na vlak a jeli stle na jih za teplem a poznnm. 30.11.2002 - Sobota Vlak dojel do Leshanu a odpoledne a troku jsme se zdreli tm, e jsme jeli o zastvku dle. Nicmn nakonec jsme nali, co jsme chtli. A co to bylo? Nejvy Budha na svt. Je vytesn ve skle a m 71 metr na vku. Bohuel je vidt pouze z eky a tak jsme si najali rychl motorov lun a ten ns tsn ped zpadem slunce dovezl k tomuto Budhovi (Da Fo). Pak jsme se tout lod nechali zavzt na druhou stranu eky, kde jsme si nali njak jdlo (o jdle se zmnm poslze) a hotel, kde jsme cenu z pvodnch 280 jen za noc usmlouvali na 75 a konen se podn vyspali v posteli. 1.12.2002 - Nedle Autobuskem jsme se vrtili tam, kde jsme omylem den pedtm vystoupili - do Emei Shanu, sehnali si autobus a chtli se nechat vyvzt na sedlo Golden Summit hory Mt. Emei. Ale jeliko jsme byli jen ti cestujc, tak pro pepravn spolenost bylo levnj ns posadit do taxku, kter ns na tuto horu vezl. Vstup je tam 80 jen na osobu, co je asi 320 K, ale zato nm na vstupenky natiskli i nae fotografie. Celou cestu jsme jeli v mlze a asi za 1 1/2 hodiny jsme dojeli nahoru. Tam u bylo docela dost snhu a my se vydali na vrchol, kter byl jet 6 km vzdlen a o 650 metru vkovch vce, ne jsme byli my, take celou cestu se jde po schodech a v tuto ron dobu po zasnench schodech. Na hoe jsou spousty budhistickch chrm i s mnichy a tak jsme to okoukli, mrkli se na omezeny vhled, jeliko mlha se zcela neroztrhala a vydali se na cestu dolu. Dole v msteku Emei ns odchytil chlpek docela slun mluvc anglicky (co je ctyhodn, protoe taky skoro nikdo neum anglicky ani slovo) a pomohl nm vymnit penze, kterch jsme zanali mt nedostatek. Taky jsme se dobe najedli. nsk kuchyn je docela chutn a lovk mus vdt, co si d, jeliko jsou ale v drtiv vtin jdelnky v ntin nebo mandarintin - oboj je psno jejich klikyhky, tak si objednvme metodou pokus omyl. Ale zatm se nm skoro vdy da objednat si jedl jdlo (no stalo se u jednou, e se to jst nedalo, kdy na jdelnku pekldanm njakm chytrkem mly bt bambusov vhonky na hibech a donesli nm njak zelen hnusn a bez hib). No a po jdle jsme doli na vlakovou stanici a koupili si lstek do zatm nejpodadnjho vlaku, ale i tak se cestovalo docela dobe, zvlt, kdy se mi podailo ukoistit trojsedadlo a vlezl jsem do spacku a spal a do 6.00 do rna, kdy jsme vystoupili. 2.12.2002 - Pondl m jinji, tm jsou hor komunikace a i my jsme na vlastnch zadcch poznali, co to je jet 9 hodin autobusem pes hory, kde se cesta teprve stavla. Zatm jsme chytili pln ndhern poas a u zaalo bt natolik teplo, e jsme se mohli svlknout z polaru a sundat epice a rukavice a mohli jsme vegetit jen tak v triku. Jeli jsme pes hory a k vkm okolo 4000 metr a vude byly tisce a tisce ndhern zelench rovch polek a v kontrastu s ndhern modrou oblohou to byla po dnech strvench v edivch mstech ny pmo pastva pro oi. Do msta Lijang jsme dojeli a za tmy, ale u z dlky na ns zila osvtlen meita. Bohuel (bohudk) ns odchytili hned na zastvce, e maj hotel, levn a maj zadarmo internet, ale neekli, e jen jeden pota, kter je pomalej ne nek. 3.12.2002 - ter Rno jsme se z naeho hotelu vypravili do msteka Litiang, kde jsme i penocovali a hlavn jsme navtvili starou zstavbu, kter je konen jako z ny. Dokonce toto msteko zaadili na seznam UNESCO. Poas nm vylo pln ndhern. Obloha jako vymeten. Chtli jsme se dostat na Dragon Snow Mountain, ale pi placenm vjezdu nm ekli, e pibliovac lanovka se opravuje a tak jsme se taxkem vrtili do Litiangu a nasedli na autobus, kter ns dovezl do msteka Shigu. Tady jsme se podvali na kamenn buben, kter zde vystavli v 16 stolet na poest toho, e nsk meninov nrodnost Naxi porazila nsk vojska. Ale z celkovho pohledu toto msteko nestlo za del zdren, proto jsme se snaili dostat do msteka Qiaotou, kter je vchozm bodem pro George trek, co je 16 kilometrov stezka po horch a v kaonu, kter je klasifikovn jako nejhlub soutska na svt, kde nejvy stna m 3900 metr. Stle bylo krsn a tak jsme vyrazili po tto stezce. Po dvou hodinch jsme doli k naemu plnovanmu noclehu u jedn Naxi rodinky. Poveeeli jsme njakou ri a li spt. 4.12.2002 - Steda Hned rno v 8.00 jsme vyrazili na tru klikatc se nahoru a dol, pes serpentiny a do vek 2750 metr. Obloha byla jako vymeten a slunce celou cestu prailo. Lid ijc v tto sti ny jsou velice pjemn a tak se nm i pjemn lo. Trasu, kterou jak pe nae chytr kniha, vtinou lid chod 2 a vce dn, my ji zvldli za 5 hodin chze. Po cest byl i ndhern vodopd, kter se dost tko popisuje. Na konci na try jsme si stopli mal nklaek a spodem kaonu jsme se vrtili do Qiaotou a odtud opt do Litiangu. Ubytovali jsme se ve stejnm hotelu jako pedevrem, dali si sprchu (pekvpko? Ano, obas se taky myjeme.) a vyrazili do starho msteka, kter je veer ndhern osvtlen a vude jsou sam obchdky a hospdky. Nae kroky vak vedly do Haly nskho orchestru, kde ve 20.00 zanal koncert klasick Naxi hudby. Mysleli jsme, e budou jen hrt, ale oni vtinu asu mluvili nsky njak vtipy a zahrli pouze 4 skladby. Celkem zajmav, ale asi to nestoj za to vstupn. 5.12.2002 - tvrtek Rno jsme jeli mstnm autobusem k Dra hoe, kter m pes 5300 metr a chtli jsme se vyvzt lanovkou a na ledovec do vky 4300 metr a vyjt po ledovci na vrchol (vekerou vstroj pjuj), ale bohuel u lanovky nm ekli, e je moc velk vtr, co byla koda, protoe obloha byla pln bez mrku a viditelnost byla ndhern. Tak jsme se nechali dalm autobusem zavzt jet k jedn lanovce, kter jela trochu ne, ale tam jsme usoudili, e odtamtud bychom vrchol za jeden den nedali, tak jsme nasedli na autobus a jeli do msta Dali, kde jsme si vylezli na kopec uprosted msta, na kterm byla postavena obrovsk koule. Nejprve jsme mysleli, e to je njak chrm, ale kdy jsme po mnoha schodech vylezli nahoru, zjistili jsme, e to je hospoda a obadn s v jednom. Bohuel dn svatba u nebyla. Toto msto jsme mli pouze jako pestupn a nasedli jsme na vlak do Kunmingu a celou noc jeli do tohoto msta na jihu ny. 6.12.2002 - Ptek Rno jsme dorazili do Kunmingu, koupili si lstek na odpoledne a li do msta. Protoe bylo docela brzo rno, vidli jsme aktivity, kter an dlaj ped tm, ne jdou do prce. Napklad se nkte u ermovat katanama, jin, a docela hojn, hraj badminton nebo krm bl holubice a taky chystaj sv prodejn stnky. Nam clem, okolo 9.00 rno, byl trh se zvaty a kvtinami, kter je zde proslaven. Bohuel ze zvat prodvali akort spousty rznch ptk, od vrabc a po velk papouchy. Po prohldce msta jsme se pemstili odpoledne na vlakov ndra a v 16.00 vyjeli smrem do Nanningu, kter je skoro pln na jihu ny. Po cest jsme projdli oblast zvanou Shilin, kde jsou velice bizardn tvary z limestone. k se tomu zkamenl les. A opravdu scenrie tchto patvar pi zapadajcm slunci byly chvatn. Taky u zanalo bt natolik teplo, e se bn pohybujeme jen polehku odni. 7.12.2002 - Sobota Dorazili jsme do Naningu a odchytili si taxka, kter ns za 4 hodiny jzdy dovezl a do msta, kter le na pobe Jinho nskho moe Sharin. Bylo horko a jemn mrholilo. Koupili jsme si pr piv, zali do nskho bufetu na jdlo, kde jsme konen ochutnali i rzn mosk potvory za velmi levn penz a nasedli na mstn autobus a ekli jim, e chceme zavzt na pl. Bohuel (nebo bohudk) ns tento autobus zavezl jinam ne jsme chtli. Taky k moi, ale jinam. Poas se konen umoudilo, Marek taky, protoe pod nadval, e jsme u vody a pr a e chce jet nkam na njak kopeky. Natst jsme na tto pinav skalnat pli (ale jak jsme pozdji zjistili, i tak je to velk atrakce pro any) potkali nkolik dvat, kter umla trochu anglicky a nechali jsme si vysvtlit, kam tedy jet. Kus cesty ns i autobusem doprovzely a pak se s Pavlem nechaly fotit (profi fotografkou a platily za ty fotky). Takov jsme pro any exoti, e se s nmi nechvaj i fotit jako atrakce. Pak jsme tedy nastoupili ji na autobus, kter ns dovezl do plovho resortu Silver beach, kter byl podle knihy jet ped dvmi lety velmi proslaven a pln hotel. Dnes se ale vechny hotely rozebraly pneumatickm kladivem do zkladu (i pesto, e to byly hezk a modern hotely). Ale i tak za pl chtli 25Y za osobu (100 K). Pl byla pln an pod slunenky, ale voda nic moc (dn Thajsk ple to nejsou). Po nkolika hodinch pjemn koupele (nejpjemnj byly ony sprchy po koupn) a vyjeli jsme na autobusk a pes noc jsme se pemstili dky dvma autobusm pes Guilin do Yangshao, co je msteko uprosted Markovch vysnnch kopek. 8.12.2002 - Nedle Rno jsme vystoupili opt do zimy, protoe jsme se pemstili docela na sever dan provincie a docela do kopc, do Yangshao. Hned rno jsme si zaplatili lstky na veern autobus a pronajali si horsk kola a vyrazili do krajiny bizardnch vysokch a strmch skal. Najezdili jsme za pjemnho poas okolo 20 km a vylezli si na kopec, kde jsme li po 800 schodech nahoru. Ndhern vhled do krajiny a vechny skly jsou zde velice dobe jitny pro horolezce. koda, e nemme lezeckou vbavu. Ale i tak jsme si zalozili na jedn hezk skalce alespo trochu freestyle. Na jednom mst na cyklotrasy jsme museli dokonce nastoupit na vratk bambusov vory, kter ns pevezly pes eku. Pavel se snail pejet na kole pes splav, ale museli ho vyzvednout bambusov vorai, protoe tam teklo njak vc vody, ne pedpokldal. Po tto pjemn projce jsme si zali do restaurace a te piel dal vrchol na cesty. Na jdelnku mli hady, psy, koky, krysy a jinou hav. Tak jsme se nakonec rozhodli, mimo pizzy a steaku, pro hada. Asi za hodinu piel chlpek, kter donesl 1.5 metru dlouhho hada (njak druh uovky). Samozejm ivho. Tak jsme si s nm chvli pohrli a pak mu dan chlpek nkami ustihl hlavu a bylo po hadovi. Krev z hada se samozejm pije a pije se s alkoholem a m to pr povzbudiv inky. I my jsme neodolali a had krev si dali. Pak nm hada pipravili na dva zpsoby. Se zeleninou a jako had polvku. Po tomto jdle jsme se li postavit k cest a ekali a nm pijede specieln upraven spac autobus, kter ns zaveze k Hong-Kongskym hranicm. Celou noc jsme nepohodln spali na zkch a krtkch lehtkch. 9.12.2002 - Pondl Dojeli jsme do msta Shen Zen, kter je ekonomickou znou ny. Maj vlastn hranice a ani moc an zde nepust. Toto msto je nejble Hong-Kongu. Naped jsme se chtli ubezpeit, e ns do toho Hong-Kongu opravdu nepust. Pustili by ns, ale u by ns nepustili zpt do ny. Tak jsme se vzdali mylenky do Hong-Kongu jet a zstali jsme v Shenzenu, co je vlastn nsk obdoba Hong-Kongu samotnho. Naped jsme si nali Mc'Donald a po jdle jsme li do zbavnhop parku, kde byly miniatury znmch mst na svt, divadeln vystoupen i veern laserov show. Zde jsme strvili cel den. Asi o plnoci jsme se dopravili k ndra a Pavel s Markem si vlezli do spack a spali a do rna. J jsem je hldal a vykldal si z jednm mstnm lovkem taky a do rna. 10.12.2002 - ter Rno jsme si koupili jzdenku do Shang Haje a jeli vlakem cel den a celou noc. 11.12.2002 - Steda V Shang Haji jsme vystoupili n andra a hned dl jeli metrem a k TV tower, kter kaj Perla vchodu. Na tuto v jsme se nechali vyvzt vtahem, podvali se na Shang Hai zhora a pak u jsme se jen pemstili vlakem asi dv hodiny na sever na msto, o kterm se k, e to jsou Bentky vchodu. Zaplatili jsme si hodinovou plavbu lod po tchto kanlech, ale jelo se jen po pinav vod kolem rozpadajcch se dom. Take nic moc. Po plavb jsme nasedli na vlak a jeli na sever zpt do Pekingu. 12.2.2002 - tvrtek Dopoledne jsme se li ubytovat do naeho znmho hotelu v Pekingu a pak jsme vyrazili do ulic. Po cest jsme vidli holie na ulici a nakoupili si spoustu DVDek a CDek za smn ceny. Po tchto nkupech jsme se vrtili odpoinout si na hotel a veer jsme vyrazili do divadla na mstn vyhlen artistick vystoupen, kter bylo krsnm zavrenm na dovolen. 13.2.2002 - Ptek Rno jsme se dobalili a vyrazili na autobus, kter ns dovezl na letit. Tady jsme si uili posledn hodinu naeho pobytu v n a pak u jsme letli do Vdn. Protoe jsme mli asov posun, tak jsme doletli jet ten den, stihli jsme i vlak, kter jsme chtli a jeli jsme do Ostravy. Doma m ekala Lucka. Autor: Petr G. |
|
Vce na www: Www.celysvet.cz Zobrazit lnek Zobrazit forum Psi plemena (486) |