ROSTLINNÝ SVĚT
Kalatea je zástupce rodiny keříkovitých. Tato rostlina má úzké zelené zvlněné listy.
BOTANICKÝ NÁZEV:
Calathea 'Blu Grass', Calathea 'Wavestar', Calathea 'Warschewiczii', Calathea zebrina, Calathea 'Crocata', Calathea makoyana, Calathea 'Roseopicta', Calathea 'Rufibarba', Calathea 'Freddie', Calathea lancifolia, Calathea picturata 'Argentea', Calathea ornata 'Roseo-Lineata'.
POPIS:
Zástupce rodiny keříkovitých. Tato rostlina má úzké zelené zvlněné listy. Při pěstování je nejdůležitější zvýšená vlhkost vzduchu a půdy. Nezapomínejte rostlinu častěji rosit. Calathea je rostlina, která snáší stín, je jí nejlépe při rozptýleném světle. Nesmí být na přímém slunečním světle, mění se pak velikost i barva listů. Calathea miluje teplo, teplota nesmí klesnout pod 18°C, může dosahovat dokonce až 25 -30 °C. Při přihnojování používejte minerální hnojiva, pro výsadbu použijte směs listovky, rašeliny a písku (6:3:2). Nezbytná je dobrá drenáž do Ľ květináče může se použít cihlová drť, keramické střepy, keramzit nebo molitan. Množí se dělením oddenků.
ČELEĎ:
Marantaceae, marantovité.
PŮVOD:
Centrální a tropická Amerika.
TEPLOTA:
Kalatea je teplomilná rostlina. V zimě potřebuje teplotu 18-20°C.Nesnáší průvan a prudké změny teplot.
OSVĚTLENÍ:
Dobré osvětlení, lehký polostín s ochranou proti přímým slunečním paprskům. Při nedostatku světla mizí barva listů, stávají se zelenými. Mohou se objevit skvrny slévající se po ploše celého listu. Při intenzivním slunečním záření se stává opak. Listy začínají být červenohnědé, při okrajích spálené. Kalatea se řadí mezi teplomilné rostliny.Při nedostatku světla nebude hustá a velká. Nejčastěji strádá v zimě.
ZALÉVÁNÍ:
Velmi bohatá na jaře a v létě, v zimě umírněná. Zaléváme pouze měkkou odstátou vodou.
HNOJENÍ:
Od dubna do srpna přihnojujeme tekutými hnojivy pro dekorativní pokojové rostliny každých 14 dnů. Kalateu šafránovou přihnojujeme hnojivy pro kvetoucí pokojové rostliny.
VLHKOST VZDUCHU:
Má ráda vlhký téměř 90 procentní vzduch. Rosení je nutné. Květináč umístíme na vlhkou rašelinu nebo do akvaria. Listy periodicky omýváme houbičkou - milují to zvláště rostliny s lesklými listy, které přihnojujeme tekutými hnojivy. Druhy s listy tenkými a sametovými neotíráme.
PŘESAZOVÁNÍ:
Každý rok na jaře do čerstvé lehké zeminy, složené ze 2 až 3 částí listovky, 1 částí rašeliny, 1 částí lesní půdy s příměsí písku. Do směsi se přidávájí drobné kousky dřevěného uhlí. Rostliny nezasazujeme příliš hluboko. Pro úspěšné pěstování v pokojových podmínkách, překryjeme zeminu v květináči mechem či liaporem.Jestli nemáte možnost si zeminu sami připravit, použijte zeminu pro azalky či maranty.
ROZMNOŽOVÁNÍ:
Kořenovým dělením při jarní přesadbě nebo i semeny.
ŠKŮDCI, CHOROBY:
Špičky listů hnědé a zaschlé:
Příčinou je pravděpodobně příliš suchý vzduch. Rostlinu však raději celou prohlédněte, zda netrpí sviluškami a odstraňte její odumřelé části. Také nezapomínejte listy rostliny často rosit.
Listy pokroucené a skvrnité, spodní listy žluté:
Jistou příčinou je nedostatečná zálivka. Substrát marantovitých rostlin musí být stále vlhký a na rozdíl od mnoha jiných pokojových rostlin by ani v období růstu neměl slabě vyschnout.
Opad listů:
Příčinou je zcela jistě příliš suchý vzduch. Marantovité rostliny jsou na suchý vzduch obzvláště citlivé. Jejich květináč proto nezapomeňte obložit vlhkou rašelinou. Rostlina se také může pěstovat v demižónu.
Stonky jsou ochablé a zahnívají:
Příčinou může být buď nadměrné chladno, nebo v zimním období příliš vlhký substrát.
Listy ztrácejí barvu nebo jsou popálené:
Příčinou je zcela jistě příliš silné sluneční záření. Rostlinu tedy co nejdříve přemístěte na stanoviště se zastíněním. Sluneční paprsky by mohly způsobit úhyn rostliny.
|