Schillerův honič (Schillerstovare, Schiller Hound)

Zvětšit :::

ANGLICKÝ NÁZEV: angl.: Schiller Hound, Schillerstövare; čes.: Schillerův honič PŮVOD: Schillerův honič je lovecký pes, užívaný především pro lovení zajíců a lišek. Není psem, který by lovil ve smečce, ani neloví v párech, což se užívá pro lovení jelenů. Na první výstavě psů ve Švédsku v roce 1886 bylo vystavováno 189 loveckých psů – honičů. Mezi nimi byli také sestra a bratr, jménem Tamburini a Ralla I., které vlastnil hospodář a zemědělec Per Schiller. Pocházeli z honičů, držených na statku Kaflls. Tito lovečtí psi pocházeli pravděpodobně z jižního Německa, byli spíše nevelcí, tříslově zbarvení, s černým pláštěm a nepatrným bílým značením. Schillerův honič byl dále objeven také mezi švýcarskými loveckými psy, a ve významném vlivu britských honičů, především Harrierů. Plemeno se brzy stalo typově stejnorodé. Schillerův honič byl jako plemeno uznaný švedským Kennel Clubem v roce 1907. POPIS: Schillerův honič je proporcionálně úměrný, šlachovitý a noblesní pes, který dává dojem síly a rychlosti. Má mírně obdélníkové tělo. Hlava je podlouhlá, při pohledu zpředu a ze strany by hlava měla mít trojúhelníkový tvar, bez jakoby ustřihnutého nosu. Lebku má jen mírně klenutou, nejširší je mezi ušima, s dobře definovaným stopem. Nos je černý, s dobře vyvinutým chřípím. Čenich je dlouhý, nosní most je rovný, s linií lebky je rovnoběžný. Rty by měly být těsné a dobře přiléhající. Líce má ploché. Oči jsou tmavě hnědé, se živým a aktivním výrazem. Uši má vysoko posazené, natažené vpřed dosahují až do poloviny délky čenichu, pokud je pes v pozoru mohou být mírně zvednuté, jsou měkké visící, s konečky blízko u lící. Krk je dlouhý a silný, s rameny je hezky sloučen, kůže na krku je pružná a dobře přiléhající. Kohoutek je dobře definován. Záda jsou v rovině a silná. Bedra jsou svalnatá a mírně klenutá. Hruď má dlouhou, dobře vyvinutou, hlubokou, dosahuje až k loktům. Břicho má jen mírně podkasané. Ocas je posazený v linii zádi, je rovný nebo mírně šavlovitě zatočený, u základu je široký, směrem ke konci se zužuje, délkou dosahuje až k hleznům, upřednostňuje se, aby jej pes při akci nezvedal nad linii zad. Přední končetiny jsou silné, mají dobrou kostní strukturu, při pohledu zpředu jsou rovné a rovnoběžné. Ramena jsou dlouhá a svalnatá. Tlapky mají oválný tvar. Zadní končetiny jsou silné, při pohledu zpředu jsou rovnoběžné, stehna má svalnatá, při pohledu ze strany jsou široká, hlezna jsou tvarově dobře hranatá. Chůzi má rovnoměrnou, s dlouhými kroky, pohyb působí silným dojmem. . VÝŠKA: Pes má v kohoutku 53 až 61 cm, ideální výška je 57 cm. Fena má v kohoutku 49 až 57 cm, ideální výška je 53 cm. VÁHA: Schillerův honič váží v rozmezí 14,5 až 15,5 kg. (Standard FCI hmotnost neuvádí. SRST: Schillerův honič má hustou, ne příliš krátkou, dobře přiléhající srst. Na hlavě, uších, přední straně končetin by srst měla být krátká a hladká. Pod ocasem a na zadní části stehen může být krycí srst o něco delší. Zbarvení je tříslové, s dobře definovaným černým pláštěm, který pokrývá záda, obě strany krku, dosahuje až na obě strany trupu, a zasahuje také na horní stranu ocasu. Nepatrná bílá značení na hrudi a prstech jsou povoleny. Černá srst smíšená s tříslovým zbarvením nejsou u dospělého jedince povoleny. Černá značení na lících jsou povolená. CHARAKTER: Schillerův honič je živý, pozorný, vnímavý a laskavý pes. Je to vytrvalý a chytrý pes, s klidným a vyrovnaným charakterem. Pro svoji poslušnost se stále častěji stává oblíbeným společníkem. PÉČE: Schillerův honič potřebuje dostatek pravidelného pohybu, dlouhé procházky, pravidelnou zátěž a přiměřenou péči o srst. Jinak nepotřebuje žádnou zvláštní péči. PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA: Schillerův honič se průměrně dožívá 12 až 14 let. VYUŽITÍ PŮVODNÍ: Lovec zajíců a lišek. VYUŽITÍ DNES: Lovecký pes a společník. PLEMENO: FCI VI. - Honiči, barváři a příbuzná plemena. Sekce 1.2. – Honiči střední velikosti. S pracovní zkouškou. OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR : SCH ČÍSLO STANDARDU: 131/ 17. 11. 1997 (Velká Británie) DATUM PUBLIKOVÁNÍ PŮVODNÍHO STANDARDU: 17. 07. 1997