Aljašský malamut (Alaskan Malamute)

Zvětšit :::

ANGLICKÝ NÁZEV: Alaskan Malamute PŮVOD: Severský pes, známý z dřívějších časů. Plemeno pochází z Aljašky a z arktických oblastí Kanady. Svoje jméno dostal od původních domorodců Aljašky, kteří plemena Malamutů odedávna využívali jako základní prostředek ke svému přesunu. POPIS: Aljašský malamut má silnou kostru s mohutnou skladbou svalstva. Výška v kohoutku je 58 až 63 cm, váha 34 až 38 kg. Tělo je zlehka prodloužené, má silný krk, hlubokou hruď a rovná záda. Končetiny jsou silné a pevné. Hlava je široká a velká, nikoliv však hrubá. Čumák je objemný a protažený. Temné oči mají mandlový tvar. Uši jsou stojaté, trojúhelníkové. Čenich nosu je černý, u zrzavě-žlutých Malamutů je hnědý. Pyšný ocas je položen vysoko, v klidném stavu je otočen na záda. Barva je různorodá a v široké škále: od světle našedlé do černé, od zlatavé do hnědé. Břicho a spodní část končetin je bílá. Na čumáku shledáváme bílé značky v podobě masky a oček. Pro souvislé zabarvení je povolená pouze barva bílá. VÝŠKA: Pes má v kohoutku 63 cm. Fena má v kohoutku 58 cm. VÁHA: Pes váží v kolem 38 kg. Fena váží kolem 34 kg. SRST: Středně dlouhá. Porost srsti ochraňuje Malamuta v jakémkoliv počasí. CHARAKTER: Na konci 19. století se účastní sportovních závodů v saňových spřeženích, a to i pod vedením dětí. Malamut je velmi podobný vlku, jeho pohled je však upřímný a dobrosrdečný. Je to překrásný pracující pes, věrný svému majiteli. Je velice společenský, s dětmi se snáší velmi dobře. Vyznačuje se odolností a spolehlivostí. PÉČE: Pro ochranu zdraví je nutné seriozní fyzické zatížení. PLEMENO: FCI III. - Špicové a primitivní typy. Sekce 1 - Severské tažné plemena. Bez pracovní zkoušky. OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR : AM ČÍSLO STANDARDU: 243 / 1995 (USA) Historie vzniku plemene... Je to nejbližší příbuzný Sibiřského husky. Jsou si tak podobní, že neodborník je od sebe jen velmi těžko rozliší. Již více než než 200 let obě plemena chová jeden ze severských národů – čukčové. Původní vlastí plemene bylo pobřeží zálivu Cocebu v Beringově moři. Aljašský malamut je domácí pes kmene malamutů.. Největšího rozmachu tohoto plemene došlo v dobách „Zlaté horečky“, kdy tito hledači potřebovali velké množství tažných psů. Od těchto dob zájem o toto plemeno jen a jen vzrůstá. Od roku 1926 se chovem a šlechtěním zabývali profesionální kynologové. Hlavní důraz byl kladen především na zachování vynikajících pracovních vlastností plemene. Až do dnes se Ajlašský malamut využívá jako tažný pes, který je schopen utáhnout těžké saně ve psích spřeženích , a to i na velmi dlouhé vzdálenosti. Zvláště je ceněn vůdčí pes těchto spřežení. Je velice chytrý a dokáže propočítat síly ostatních tažných psů a dělat odpočinkové přestávky přesně ve chvíli jejich potřeby.