Ferokaktus (Ferocactus latispinus)

Ferokaktus (Ferocactus latispinus)
Zvětšit :::
Ferokaktus (Ferocactus latispinus) patří do rodiny kaktusovitých. V období klidu mu z centra růžice ostnů vytéká sladký sirup, který zasychá a tvoří krystalky.

BOTANICKÝ NÁZEV: Ferocactus latispinus, Ferocactus robustus. POPIS: Ferokaktus (Ferocactus latispinus) patří do rodiny kaktusovitých. Tento rod má 35 druhů. Většina z nich je velikých rozměrů, jsou tedy pro pěstování v pokojových podmínkách jen málo vhodné. A ty z nich, které se dostaly do pokojových podmínek, nekvetou. I tak jsou pro svoji krásu trnů a ostnů velmi ceněny. Mají i svoje zvláštnosti, např. v období klidu z centra růžice ostnů vytéká sladký sirup, který zasychá a tvoří krystalky. Doporučuje se velice opatrně odstranit štětcem namočeným v lihu. Ferocactus latispinus: Má kulovitou formu stébla. Žeber je 15 až 20 a jsou na nich rozloženy růžičky ostenků. Nejnižší ostny jsou široké a ploské formy, v barvě červené nebo žluté, zahnuté na konci. Ferocactus robustus: Je stálo kulatou formou, jenž má 8 žeber a hnědé nebo červené osténky, maličko ploského tvaru. ČELEĎ: Cactaceae, kaktusovité. PŮVOD: Mexiko jih USA. TEPLOTA: Ferokaktus (Ferocactus latispinus) má rád teplotu přiměřenou. Během zimního období, v období klidu, asi 5 až 10°C. OSVĚTLENÍ: Ferokaktus (Ferocactus latispinus) potřebuje stanoviště s dostatkem světla. Sluneční záření snáší velice dobře, mírné přistínění je však nutné. ZALÉVÁNÍ: Ferokaktus (Ferocactus latispinus) potřebuje zálivku přiměřenou, od jara do podzimu bohatší, stejně jako ostatní kaktusy. V zimě je zálivka omezená. Hnojivové zálivky provádíme vždy na jaře a v létě. VLHKOST VZDUCHU: Ferokaktus (Ferocactus latispinus) je odolný vůči suchému vzduchu. Ale pravidelné rosení teplou vodou z velmi malého rozprašovače neuškodí. PŘESAZOVÁNÍ: Ferokaktus (Ferocactus latispinus) jako mladou rostlinku přesazujeme každoročně, starší přesazujeme vždy 1x za 2 roky. Doporučené složení zeminy: 2 díly drnovky, 1 díl listovky, 1 díl rašeliny s prohnojenou zeminou, 1 díl písku a cihlové drtě. Kořeny jsou dobře vyvinuté. Vybíráme správnou velikost nádoby. ROZMNOŽOVÁNÍ: Ferokaktus (Ferocactus latispinus) se lehce rozmnožuje odmladky a semeny. Kvetou zhruba za 4 až 5 let. ŠKŮDCI, CHOROBY: Vrchol stonku sesychá, níže měkká hniloba: Příčinou bývá nadbytek vody, a to obzvláště v zimě. Postačí, když rostlinu budete méně často zalévat. Žádné přírůstky: Příčinou je zcela jistě buď nedostatek vody v létě, nebo nadbytek vody v zimě. Bronzovité zabarvení povrchu: Příčinou je jednoznačně sviluška. Korkovitost povrchu: Příčinou může být lokální poškození hmyzem, také však náhlé ochlazení nebo mechanické poškození. Příčinou však může být také nedostatek vody v létě. Měkké hnědé skvrny: Příčinou je vždy hniloba stonku, která však dobře pěstované rostliny zpravidla nepostihuje. Místo, které je takto napadené, vyřízněte, substrát pak zalijte systémovým fungicidním přípravkem a rostlině zlepšete všeobecné podmínky k růstu. Vytáhlý stonek a deformace: Příčina je závislá na ročním období. V zimním období je důvodem příliš teplé prostředí. V letním období je důvodem nedostatek světla. Pokud chcete zachovat estetický tvar rostliny tak, aby rostlina rostla stejnoměrně, květináč občas otočte. Bílé chumáčky na povrchu: Příčinou bývají vlnatí červci. Tvrdé hnědé štítky na povrchu: Příčinou jsou puklice. Hniloba základu stonku a úhyn stonku: Příčinou je zcela jistě hniloba báze, která byla vyvolaná nadměrnou vlhkostí během zimního období. Vrchol stonku použijte jako řízek. Neudržujte slabou vrstvu kamenné drtě. Pro podrobnější informaci viz. Pěstování kaktusů.


Více na www:
 Www.celysvet.cz
 Zobrazit článek
 Zobrazit forum
 Psi plemena (486)