Gloxínie (Sinningia)

Zvětšit :::

BOTANICKÝ NÁZEV: Sinningia cardinalis, Sinningia guttata, Sinningia helleri, Sinningia regina, Sinningia villosa. POPIS: Jedna z nejefektivnějších pokojových rostlin. Má velké zvonkovité květy různé barvy na dlouhých květonosech, v délce 15-20 cm. Při dobrých podmínkách se na jedné rostlině současně objevuje až 30 poupat. Má zelené, velké, oválné listy na nevysokém tlustém stonku. Je to hlízovitá rostlina, která vegetuje pouze na jaře a v létě. Na podzim všechny listy postupně opadají a kořeny odumřou. Nastává období klidu. Proto se v zimě nezalévají, zasypávají se pískem a nechávají v chladné a temné místnosti o teplotě vzduchu 10-12°C. V lednu až únoru se hlízy umisťují do teplejší místnosti a začínají se zalévat. Když se objeví výrostky, přesadíme hlízu do nové zemní směsi, která se sestává z listové půdy, rašeliny a písku (v poměru 3:1:5:1). Při přesazování stačí hlízu pouze pokrýt vrstvou půdy (ne více než 0,5 až 1 cm), nebo nechat vršek úplně odkrytý. Používají se nehluboké a široké květináče. Osvětlení nehraje roli. Dobře roste na severních oknech. Rozmnožuje se semeny, listovými řízky, nebo dělením hlízy. Při pravidelném zavlažování a teplotě 18-20°C se výhonky objevují již za dva týdny. ČELEĎ: Gesneriaceae, podpětovité. PŮVOD: Brazílie. DOBA KVĚTU: Březen až srpen. UMÍSTĚNÍ: Teplé, světlé místo. TEPLOTA: V období růstu a květu mírná, ale ne nižší než 16°C. Zimní minimum pro uskladnění hlíz je 10°C. OSVĚTLENÍ: Gloxínie je světlomilná, potřebuje jasné rozptýlené světlo. Na přímém letním slunci se na listech gloxínie mohou objevit žlutohnědé skvrny, svědčící o popálení. ZALÉVÁNÍ: V období růstu a květu Gloxínii zaléváme poměrně hojně, avšak přílišná vlhkost je pro ni nebezpečná. Na zálivku používáme teplou vodu a dbáme na to, aby nedopadala na květy a listy. Koncem srpna, kdy gloxínie přestává kvést, zálivku poněkud snížíme a koncem září ji už zaléváme málo, protože rostlina začíná vadnout a přechází do období vegetačního klidu. HNOJENÍ: Přihnojujeme každý týden od dubna do počátku srpna. Používáme speciální hnojivo pro kvetoucí pokojové rostliny, obsahující dostatečné množství draslíku, fosforu a dusíku. Je možné použít zálivku s organickými hnojivy. Přebytek dusíku však může vést k vytvoření velkých, nápadně zelených listů a drobných nehezkých květů. VLHKOST VZDUCHU: V období růstu a květu potřebuje velice vlhký vzduch, ale nesnese dopadání vody na listy a květy. Proto se vzduch v okolí rostliny často zvlhčuje nebo se květináč s gloxinií postaví na misku s mokrými oblázky nebo keramzitem. PŘESAZOVÁNÍ: Pro pěstování Gloxínie se používají dostatečně široké, nevysoké květináče. Přesazuje se v případě potřeby, na jaře, do většího květináče. Půda musí být slabě kyselá (pH 5,5 až 6,5). Doporučený podíl zeminy: směs 2 dílů listovky, 1 dílu rašeliny (nebo kompostu) a jednoho dílu říčního písku. Je možné použít také koupenou zeminu. Nutností je dobrá drenáž. Při přesazování se hlíza zahrnuje půdou pouze do poloviny. ROZMNOŽOVÁNÍ: Semeny, listovými řízky, dělením hlíz. Pro množení listovými řízky jsou vhodné mladé listy, oddělené již v období rašení poupat. Pro zakořenění se používá kyprá výživná půda. Uprostřed květináče uděláme prohlubeň o hloubce i průměru asi 3 cm a nasypeme do ní vlhký říční písek. Řízek se zasadí do písku a přikryje sklenicí. Kořeny se tvoří v teplé zemině, proto květináč s řízkem postavíme na prosluněný parapet a zastíníme ho před přímým slunečním zářením gázou nebo kouskem tylu. Sklenici můžeme sundat poté, co se na koncích řízku začnou tvořit hlízy, k čemuž dochází obvykle za měsíc od začátku zakořeňování. Při rozmnožování dělením hlíz se na jaře velká hlíza rozřeže ostrým nožem na části. Každá část musí mít 1 až 2 výhonky. Řezy na hlíze se zasypou rozmělněným uhlím a zasadí do jednotlivých květináčů. Po dobu dvou dnů po výsadbě se hlízy nezalévají. Při množení semeny se semena vysévají od listopadu do února, do širokých misek naplněných listovkou (může to být i jehličnatá nebo vřesová zemina) smíšenou s pískem. Semena se sejí řídce, nezatlačují se do půdy a nezasypávají se. Miska se přikryje sklem a udržuje se při teplotě nad 22°C. Rychlost klíčení semen je závislá na délce jejich skladování, která nesmí překročit tři roky od data sběru. Klíčící rostlinky se objevují zpravidla již za dva týdny po výsevu. Když lze na výhonku jasně rozlišit první dva lístečky, sazenice se pikýrují do misky na vzdálenost dva centimetry od sebe. Druhé pikýrování se provádí poté, co se u sazenic objeví třetí pár listů. Tehdy se rozsazují 5 cm od sebe. Třetí pikýrování se provádí, když jsou páry listů již dobře vyvinuté, přičemž se sazenice přemísťují do společného truhlíku 10 cm od sebe. Když se mladé keříky začínají vzájemně dotýkat, lze je rozsadit do květináčů o průměru 12 cm. Při správné péči mohou začít kvést už za sedm měsíců po výsadbě. ŠKŮDCI, CHOROBY: Mšice (příliš suchý vzduch).