Období klidu (Plants during hibernation)

Zvětšit :::

Období klidu je takové období, kdy rostlina neroste, nekvete, ale odpočívá. V tomto čase se odehrává množství fyziologických procesů růstu, některé rostliny zcela pozastavují svůj růst a mění barvu. Organický klid je tedy obdobím, kdy rostlina neroste, nesílí a nekvete. V tomto období je potřeba přizpůsobit jí teplotu i osvětlení. Organický klid je však obdobím, nezbytným k dalšímu vývoji rostlin. Vynucený klid je pro dobré předpoklady dalšího růstu rostliny nezbytný, nastává hlavně v období zimy. V prvé řadě rostlině snížíme osvětlení a teplotu. Pokud je světla a tepla dostatečně, organický klid nenastane. Pokojové rostliny můžeme rozdělit na 3 skupiny: 1.) rostliny, které při dobrých podmínkách růstu nemají potřebu organického klidu (např. tradescancie, cypříš, potos, klívie atd.). Tyto rostliny mohou i v zimě při obyč2.) ejných podmínkách pěstění růst. 3.) rostliny, které mají období klidu během roku (orchideje, gloxinie, kaktusy atd.). V období organického klidu musí založit tzv. jarní růst a poupata. Některé z nich při špatných podmínkách mohou zahynout. 4.) rostliny, které období klidu mohou a nemusí mít (amarilis atd.). Tyto rostliny mohou růst a kvést během celého roku. Na délku období klidu mají vliv i vnější faktory: 1.)teplota, 2.)vlhkost zeminy, 3.)intenzita osvětlení atd. Nízká teplota prodlužuje období klidu, vysoká teplota období klidu zkracuje. Na tom závisí celkový vývoj rostliny. Suchost zeminy prodlužuje období klidu, vlhkost zkracuje. Také světlo krátí dobu klidu. Přírodní podmínky v zimě zabraňují růstu rostlin. Proto je potřeba omezit v zimě zálivku a snížit teplotu v místnosti. Rady jsou obsaženy v této encyklopedii. Rostliny pro které je charakteristické období klidu (gloxinie, cyklámen atd.) potřebují změnit stanoviště. Podle možnosti je umístíme do místnosti s nižší teplotou. Příznakem ukončení období klidu je začátek pučení a růstu rostlin. Na ořezaných částech rostliny se objevují nové známky růstu a poukazuje to na nutnost zalévání a změnu stanoviště. Zavedeme pravidelnou zálivku a podle potřeby přesadíme. Ty rostliny, které nepotřebují klidové období (fialky, balsamíny, cypřiše atd. ), je dobře v průběhu měsíců, které mají krátké dny, méně zalévat. V zimě kvetoucí rostliny však potřebují regulaci zálivky a hnojení po celé období kvetení. Podmínky nutné pro životodárný růst rostlin, musí zabezpečovat rostlinám dýchání, neboli výměnu vzduchu tkáněmi rostlin. Vzduch je tvořen 4/5 dusíku a 1/5 kyslíku, kromě těchto plynů vzduch zadržuje vodní páry a prach. Obsahuje však také škodlivé plyny, a to jak pro člověka, tak i pro rostliny. Rostliny jsou ze 45% tvořeny z uhlíku. Pramenem přívodu uhlíku ze vzduchu a zeminy do tkání rostlin je oxid uhličitý. Je důležitý v procesu fotosyntézy, při které se tvoří organické látky (uhlovodany, bílkoviny, tuky), ze kterých se tvoří tkáně a orgány rostlin. Proces fotosyntézy probíhá ve tkáních rostlin pouze v denních hodinách, a to ponejvíce v listnatých částech rostlin. Dýchání rostlin probíhá neustále, nezávisle na čase, a ve všech jejich částech. Květy dýchají více než listy a stonky. Proces fotosyntézy a dýchání je závislý na intenzitě osvětlení. Při dostatečném osvětlení probíhá rychleji. Jestli rostliny rostou, vytahují se a ztrácí barvu - "hladoví". Ani přihnojování do kořenů nepřinese zlepšení. Kysličník uhličitý se musí vytvářet v listech. Proto rostliny postavíme blíže k oknu a světlu. Všechny pokojové rostliny potřebují čerstvý, svěží vzduch i z toho důvodu, že samy vydechují oxid uhličitý svými částmi. U kaktusů je velmi důležité větrání v letním období. Velmi citlivě reagují rostliny na škodlivé plyny a páry. Neměly by být umisťovány například u sporáku. Také průvan a prudké změny tepla rostlinám škodí. Rostliny potřebují pokud možno stálou teplotu a mírné větrání. Některé rostliny, které přenášíme v letním období na zahradu či balkon, musíme chránit před ochlazením. V takovém případě změníme stanoviště. K takovým patří např.: jasmín, akácie, passiflóra, citrusy, palmy a mnohé další. Při přenášení rostlin sledujeme jak si zvykají na světlo a další podmínky. Při přenášení zpět do místnosti zkontrolujeme rostliny, jestli nejsou napadeny parazity (mšice, puklice atd.). Nejlépe je rostliny osprchovat, popřípadě přesadit. Při přesazování zkontolujeme kořenový systém a to, jak se rozrůstá.