O nás:Pokračovatel nejznámější a nejprestižnější chovatelské stanice \\\"del Monte de Haya\\\"
O plemeni:„Saluka je darem seslaným z nebes, člověku pro potěchu i užitek“ – říkají Mohamedáni a všechny ostatní rasy psů považují za nečisté. Plni úcty nazývají saluku „El Hor“, ušlechtilý, a zahrnují ji největší péčí a láskou.
Domovinou tohoto plemene psů je Přední Asie, Sýrie a Persie, kde již na starých freskách bývali zobrazováni štvací psi typu tohoto elegantního chrta, kteří sloužili člověku při obstarávání masité potravy. Uvádí se, že saluki byl používán k loveckým účelům již egyptskými faraóny více než 3,000 let před naším letopočtem. Egypťané již v dávných dobách zobrazovali boha ostražitosti Anubia jako reka s chrtí hlavou a chovali malé i velké chrtovité psy a nemalé úctě jako průvodce a ochránce bohyně Isis. Mnoho maleb na egyptských královských hrobech zobrazuje různé psy chrtího typu. Například malby v hrobce velkovezíra Thutmose III., pocházející z dob 1,400 let př.n.l. V hrobce faraóna Antefa, který žil okolo 3. tisíciletí př.n.l. byl nalezen papyrus se zmínkou o faraónově oblíbené feně jménem „Bílá Gazela“, která svým exteriérem připomínala saluku nebo hladkosrstého sloughiho. Tisíce let staré fresky, staré perské šperky a miniatury zobrazující stále stejný typ chrta saluki nebo sloughi dokazují, že tento druh psů zůstává ve svém typu stále stejný a že se mění podle místa výskytu pouze ve výšce, barvě a osrstění. Ačkoli je saluka domovem u nomádů – zejména kmen Djafi choval ve své vlasti nejlepší a nejrychlejší koně a také nejušlechtilejší a nejvytrvalejší psy – četné přídomky jako „královský pes Egypta“ nebo „lovecký pes faraónů“ prozrazují, že se toto plemeno psů těšilo i přízni nejvyšších vrstev. Saluka také nebyla dříve nikdy prodávána, nýbrž pouze darována a tento dar byl nejvyšším projevem úcty k obdarovanému. Vypráví se, že sám král Šalamoun vybral jako obzvláště cenný dar pro královnu ze Sáby jednu krásnou bílou saluku.
Saluka byla živitelem rodiny nomádů, kterým pomáhala opatřovat potravu pro celý kmen. Podle toho jí také byla projevována ta největší úcta. Na dlouhých poutích pouštěmi nebo při cestě na lov seděla saluka vždy na sedle koně nebo velblouda před svým pánem. To proto, aby se neunavila a aby ji horký písek pouště nepálil do tlapek.
Ve své pravlasti byla saluka vysoce ceněna a její cena se řídila použitelností k lovu. Takže opravdu kvalitní pes měl nezřídka hodnotu prvotřídního koně nebo velbloudice. I v rodině býval takový pes velmi vážen a hýčkán a při jeho smrti truchlil celý tábor jako při smrti kteréhokoli člena rodiny. Od mnohých cestovatelů je potvrzeno, že beduínské ženy brávaly sající štěňata, kterým uhynula nebo onemocněla matka, ke svým prsům a živily je jako své vlastní děti. U pouštních kmenů nomádů se najde mnoho majitelů saluk, kteří znají rodokmeny svých psů nazpaměť, a někteří z velkých šejků mají ve svém vlastnictví vzácné století staré pergamenové listiny, na kterých jsou vypsány rodokmeny psů. Dodnes v Arábii toto plemeno chovají vysocí státníci. Král Saudské Arábie Ibn Saud vlastnil velký psinec a pořádal lovy se salukami. Král Abdullah z Jordánska nevydržoval jen největší psinec ve své zemi, ale mimo to ještě pluk agentů, kteří byli stále na cestách, aby mu vyhledávali a nakupovali ty nejhezčí saluki. Pokud byli psi neprodejní, museli je unést….
Za předka těchto psů bývá některými autory uváděn egyptský šakal, z nějž se postupným vývojem diferencovaly větve chrtů severních a jižních. Saluka by tak byla ve větvi jižní potomkem staroegyptského chrta a tvořila by jednu skupinu spolu s chrtem arabským sloughim, ruským barzojem, afghánským, italským chrtíkem a španělským galgem. Některým Beduínům je saluka stejně tak dnes jako před tisíci lety nepostradatelným pomocníkem při lovu gazel, antilop a jiných rychlonohých zvířat. Loví tak rychle, že se zdá, jako by se ani nohama nedotýkala země.
Saluki je svým vzhledem lehce stavěný chrt, harmonické a ladné linie, téměř čtvercového formátu. V pravlasti perského chrta se vyskytuje několik rázů a typů. U fen nesmí výška nikdy klesnout pod 54cm kohoutkové výšky. Saluky se vyznačují velkou houževnatostí a vytrvalostí v běhu. Dovedou svoji kořist uštvat k smrti stejně tak dobře v hlubokém písku nedozírných pouští jako v nepřístupných terénech vysokých hor. Čich perských chrtů je poměrně špatný a k orientaci proto využívají spíše zraku. Sluch je rovněž málo vyvinut. Saluki je pes velmi pudový, impulsivní a dosti těžko ovladatelný. Má velkou touhu po nezávislosti a velmi těžce snáší každé omezování osobní svobody. Je přítulný, avšak ne vtíravý. Dovede dlouhé hodiny ležet na svém místě a klidně pozorovat své okolí.
I když je saluka v evropských poměrech chována již dlouhá léta, zachovává si řadu zvyklostí získaných v době, kdy ještě žila mimo dům. Například nikdy neulehne k odpočinku dříve, dokud bedlivě neprohledá nejbližší okolí. Vždy dává přednost tomu, ulehnout někde na vyvýšeném místě a neodpočívat přímo na zemi. Tento zvyk přetrval pravděpodobně z dob, kdy ve volné přírodě byli spolubydlícími i hadi a ještěři, kteří mohli rušit její klid nebo ji dokonce ohrožovat na životě.
Mezi psy rozlišuje ty, kteří tvoří její smečku – to jsou ti, se kterými žije nebo s nimiž přichází častěji do styku. S těmi vychází dobře a dovede si s nimi i hrát. A pak všichni ostatní, které nezná a ani nemá zájem je poznat. K těm dovede být někdy až nepříjemně agresivní. Podobné to je s lidmi. Přátelí se pouze s úzkým okruhem lidí, se kterými žije pod jednou střechou a o které projevuje až dojemnou starostlivost. Je nejspokojenější, když jsou všichni pohromadě a v dohledu a vysloveně trpí, když někdo chybí. Saluka má velmi ráda děti, pečlivě je hlídá a dovede i napadnout cizího člověka, který se k dítěti přiblíží.
Závěrem se dá říci, že je to plemeno velmi svérázné a zvláštní a že je u chovatelů neprávem opomíjeno. Naprosto mylné jsou všechny domněnky, že je to pes velmi choulostivý a málo inteligentní. I když má saluki některé odlišné povahové vlastnosti než jiní u nás běžně chovaní psi, není důvodu k obavám, že mu neporozumíme. Stačí, dáme-li mu dostatek pocitu volnosti a trochu pohlazení. To je vše, co skromná saluka potřebuje. A tou nejkrásnější odměnou vám bude pohled na ušlechtilé ladné zvíře, které si i přes veškerou domestikaci zachovalo snad ze všech plemen nejvíce vlastností původního a na člověku nezávislého psa-lovce.
Jak se saluki chovají k dětem, jak k ostatním domácím zvířatům? Umějí hlídat?
Saluki umí být k dětem velmi tolerantní, až se jim někdy vyčítá, že „dítě pořád olizují“. Jako u každé jiné rasy temperament štěněte určuje to, jak se bude chovat k dětem. Saluki umí být neústupné při hájení svého teritoria a „svých“ dětí a chrání je proti nebezpečí, které jim hrozí z jejich psí perspektivy. Ochranitelsky se staví i k ostatním domácím mazlíčkům. Na Středním Východě byly dokonce používány k hlídání drůbeže. To ale neznamená, že by se daly vycvičit na strážní či hlídací psy jako dobrman či rotvajler. Tato tendence u saluk může být přičítána spíš jejich smyslu pro věrnost a oddanost jejich majiteli.
Neruší saluki štěkáním? Mají nějaké zlozvyky?
Saluki obvykle štěkají pouze tehdy, mají-li skutečně důvod na něco či někoho štěkat (pokud to není zlozvyk z nudy). Jsou velmi aktivní, snadno přeskočí i vysoký plot, pokud majitel nezabezpečí, aby k tomu nemohlo dojít. Většinou na zahradě nehrabou, ale jsou li ponechány venku, na ochranu před vedrem si vyhrabou velkou jámu. A pokud nemají možnost se pořádně vyběhat, mohou vaše saluki překopat vaši zahradu tak, že vypadá jako po náletu.
Je možné chovat saluku v bytě?
Saluki je extrémně čistotný pes, téměř bez tělesného pachu a vzhledem ke krátké srsti minimálně líná. Obecně se dá říct, že saluka chovaná v bytě mírně líná po celý rok. Saluki nejsou psi, kteří by se dali chovat venku, v takových podmínkách dobře neprospívají.
Neslintají, tedy pokud zrovna neočekávají potravu. Většinou se snadno naučí udržovat čistotu. Pokud je od toho neodradíte už ve štěněcím věku, zaberou pro sebe všechen nábytek. Jedno veselé mávnutí ocasu snadno „uklidí“ věci z konferenčního stolku.
Mnoho majitelů saluk se naučilo „pravidlo dvou metrů“: pokud nechcete, aby váš pes cokoli sebral, třeba máslo z linky, zbytky ze sporáku, maso ze stolu, dejte ho z dosahu, nejlépe dva metry vysoko.
Jsou nějaké zvláštní problémy s krmením?
Některé saluki si v jídle vybírají a občas se postí. Většina saluk jí i pije méně než ostatní plemena psů. To je ostatně patrné i u arabských koní a velbloudů. Otázka, kterou majitel saluki slyší nejčastěji, je: „Krmíte vůbec toho psa? Vždyť jsou mu vidět kosti!“ Odpovědˇ je ano, krmím ho. Sní, kolik chce. Ale taky běhá rychlostí padesát kilometrů za hodinu. Saluki a chrti obecně mají nejmenší množství podkožního tuku ze všech plemen. Jsou-li kastrováni, někdy přiberou na váze a jejich srst má tendenci ke zkadeření.
Mají saluki nějaké zvláštní zdravotní problémy?
Vzhledem k nedostatku tělesného tuku jsou saluki citlivé na anestetika. To platí pro většinu, ne-li pro všechna plemena chrtů. Někteří jsou také alergičtí nebo nesnášejí některé odčervovací a odblešovací přípravky. Greyhoundům se například nedoporučuje podávat odčervovací přípravek TASK. Obecné pravidlo je takové, že je-li přípravek podle příbalu nevhodný pro greyhoundy, nepoužívejte ho ani pro saluki.
Nejčastější příčina úmrtí saluki je přejetí autem nebo vlakem.
Druhá nejčastější příčina - vysoký věk ( v průměru 12-18 let).
Štítná žláza: Některé saluki trpí nedostatečnou funkcí štítné žlázy, což se dá zjistit krevními testy a léčit podáváním léků. Tento problém se někdy vyskytne u starších a kastrovaných zvířat, u nichž se snížila hladina hormonů.
Rakovina: Jsou zaznamenávány stále četnější případy, mnoho zvířat onemocnělo ve čtvrtém roce života.
Srdce: Saluki jsou nesmírně aktivní, mají-li možnost naplnit svůj lovecký pud, tím může docházet ke zvětšení srdce.
Stejně jako u všech ostatních plemen doporučujeme pravidelné každoroční prohlídky a v případě potřeby dodržování diety či medikace.
Kolik pohybu saluka potřebuje?
Saluki milují běhání, běhají pro čirou radost z pohybu. Naráz uběhnou několik kilometrů. Jsou skvělými společníky při joggingu. Na Středním Východě je chovali a ještě chovají Beduíni, kočovné národy pastevců, a tak jsou zvyklé cestovat na obvyklých trasách dlouhé míle.
Nejsou saluki hyperaktivní nebo nervózní?
Mladé saluki dokážou být velice aktivní. Většina z nich dospěje v milé a klidné psy. Saluki instinktivně honí pohybující se předměty a dá se naučit je, co honit smějí a co ne. Zpravidla se ve dvou letech začnou zklidňovat, a každým rokem jsou pak mírnější.
K čemu se saluki původně používaly?
Saluki byly a jsou na Středním Východě chovány jako lovecký, společenský a strážní pes.Při lovu se řídí hlavně zrakem, mnohem méně čichem a velmi dobře se orientují ve svém okolí. Saluki mají ostrý sluch, ale honí-li se za „kořistí“, vykazují „selektivní hluchotu“, k bezmocnému vzteku majitele, který bezvýsledně zplna hrdla řve, aby přivolal svého psa.
Teprve až se pes vyběhá a zastaví, můžeme jeho pozornost upoutat voláním a máváním. Přirozenou kořistí saluk v jejich domovině je zajíc, gazela a drop.
Jaký by měl být správný majitel pro saluku?
Vzhledem ke své nezávislé, ale citlivé povaze je saluki ideální plemeno pro lidi, kteří považují své zvířecí společníky za rozumná, inteligentní stvoření.
Vaše saluka musí být členem rodiny, ne jenom psem nebo domácím mazlíčkem.
Ze společnosti saluki se musíte umět radovat i při aktivním odpočinku. Nedostatek pohybu může negativně ovlivnit její duševní i tělesnou kondici.
Musíte si najít čas na pravidelný výcvik, pozitivní, laskavý, ale důsledný, chcete-li dobré výsledky. Saluki se učí rychle a na vlídné a vhodné výcvikové metody reagují dobře. Při výcviku vaší saluki nejen spolupracujete se svým psem, ale musíte uplatnit i sebekázeň a sebepoznání.
Musíte být připraveni se svou salukou i cestovat, nebo, pokud ji nemůžete vzít s sebou, najít spolehlivého pečovatele nebo psí hotel. Pamatujte ale, že vaše saluka je nejšťastnější s vámi.
Musíte vynaložit dost peněz, abyste zabezpečili své saluce dlouhý, šťastný, zdravý a pohodlný život. Znamená to, že musíte své saluce poskytnout trvalý domov- v časech dobrých i zlých.
Musíte být ochotni kontaktovat chovatele potřebujete-li radu či pomoc.
Potřeba pohybu
Protože saluka je pes vyšlechtěný ke štvaní zvěře, je pro ni absolutní nutností každodenní proběhnutí ve stimulujícím přírodním prostředí. V ideálním případě byste měli saluku vypouštět na velkém oploceném pozemku, dokud se k vám spolehlivě nevrátí na zavolání. Jinou možostí je použití dlouhého „flexi“ vodítka, které poskytne vaší saluce volnost pohybu, i vy však musíte jít dost rychle. Vždy mějte svou saluku na vodítku na silnici nebo v její blízkosti. Pro chrty je určeno několik sportovních disciplin. Coursing a běh za návnadou jsou dva nejpopulárnější sporty pro chrty.
Zdravotní problémy
Obecně saluki nemívají zdravotní problémy, které známe u jiných čistokrevných psů. Jejich odolnost se dá přičíst dlouhé historii vývoje plemene, kdy přežívali jen nejzdravější a nejschopnější. Nový majitel by měl vědět, že všichni psi jsou citliví na toxiny v životním prostředí.
Výcvik
Začněte s výcvikem své saluki hned, jak ji přinesete domů. Protože saluki mají citlivou povahu, je důležité poskytnout jim dostatek pozitivních situací, ve kterých se učí stát se dobře socializovaným, sebevědomým psem. Doporučujeme se štěnětem (s kompletním očkováím) navštěvovat „štěněcí třídu“ nebo kursy poslušnosti či agility. Pokud vám nejsou podobné aktivity k dispozici, seznamujte svého psa s jinými psy, zvířaty, lidmi, s cizím prostředím, stresovými situacemi. Štěně ale nepřetěžujte, nikam nespěchejte, buďte maximálně trpělivý.
Výběr chovatele
Rozhodujete-li se, od kterého chovatele koupíte svou saluku, hledejte toho, s kým si budete rozumět a kdo vám nabídne radu a podporu po celý život vaší saluki.
Hledejte takového chovatele, který:
miluje saluki
je si vědom, že saluka není perfektní pes pro každého
s vámi chce zůstat v kontaktu i potom, co podepíšete kupní smlouvu
doporučují ho ostatní chovatelé saluk
vám může dát reference od těch, kdo si už od něj štěňata koupili
v případě, že si nemůžete svou saluku ponechat, vám pomůže pro ni najít nový domov
nabízí písemnou záruku, týkající se dědičných defektů. Může nabídnout příspěvek na zaplacení veterináře v případě výskytu dědičných problémů.
je členem klubu zastřešeného Českomoravskou kynologickou unií (Saluki-klub je přímým členem ČMKU.)
Doporučená četba
Než se rozhodnete, že saluka je pro vás ideálním zvířecím společníkem, doporučujeme vám, abyste si o nich něco přečetli, pozorovali je, promluvili si s chovateli a majiteli. Bohatým zdrojem informací je i klubový zpravodaj.